Již potřetí zavoněla sokolovna ve Vysokém Újezdu štrůdly

Již potřetí zavoněla sokolovna ve Vysokém Újezdu štrůdly

Jablečný závin neboli štrůdl, německy Apfelstrudel, je druh moučníku, který pochází z Rakouska. Některé zdroje uvádějí, že tato dobrota má svůj původ dokonce až v Turecku. V Čechách se jablečný závin počátkem 20. století stává stálou, ba prestižní nabídkou cukráren a kaváren po vzoru Vídně a Budapešti, kde je podávám teplý, s bílou i pařížskou šlehačkou. Ale vždy se šlehačkou neslazenou a podávanou samostatně, vedle moučníku. Někde také byl a dodnes je podáván s vanilkovou omáčkou či vanilkovou zmrzlinou. A co se obecně příliš neví, je skutečnost, že do 2. světové války byl štrúdl v Praze o Vánocích populárnější než vánočka.

A právě jablečný štrůdl, mimořádně oblíbený moučník snad v celé Evropě, bylo možné ochutnat v neděli 8. října 2017 ve Vysokém Újezdu v sokolovně při 3. ročníku „Štrůdlování ve Vysokém Újezdu“. Do soutěže o „Nejlepší jablečný štrůdl“ se letos přihlásilo 12 účastníků z Vysokého Újezdu i okolí se 13 soutěžními štrůdly. Pětičlenná porota hodnotila vzhled, vůni, originalitu a chuť donesených výtvorů. Pořadí prvních pěti příček u sladkých jablečných štrůdlů bylo obsazeno následovně: 1. místo – Ivana Krobová, 2. místo – Hraběnky z Újezda (Lucie Burianová a Šárka Fléglová), 3. místo – Tomáš Hanus, 4. místo – Daniel Krob a 5. místo - Irena Hrdinová.

Novinkami letošního ročníku byla soutěž o „Nejlepší slaný štrůdl“, do které byly přihlášeny celkem tři štrůdly, a soutěž o nejlepší jablečný štrůdl dle hlasování veřejnosti. Soutěž slaných štrůdlů vyhrála paní Eva Doležalová a všelidovým hlasováním byl vybrán jablečný štrůdl od Tomáška Hanuse. Vítězům gratulujeme a všem zúčastněným bez ohledu na umístění je třeba poděkovat za jejich odvahu a nasazení.

Mimo ochutnávání donesených štrůdlů bylo odpoledne doplněno soutěžemi pro malé i velké a pro děti byla připravena tvořivá dílnička. Věříme, že si účastníci soutěží i návštěvníci 3. ročníku Štrůdlování ve Vysokém Újezdu užili nedělní odpoledne minimálně tak jako my, a těšíme se na viděnou na dalším ročníku.                                                                                                                  Lišky Pavla a Bára