Kozolupy

Název Kozolupy ? Prý dvojí výklad: 

1.od kozolupů, tj.lidí, kteří kozy loupili,                                                                             

2.cozzo=nacházeti, lupus=vlk, množné číslo cozzo lupi. Cozzo lupi =  Kozolupy?

Obec Kozolupy leží na návrší svažujícím se na sever při silnici z Loděnice na Mořinu. Blízké lesy svatojánské a karlštejnské činí okolí obce velice zdravým. Katastr obce měří 481 ha. Nejvyšší bod je vysoký 400 m/m.   

Nejstarší písemná zmínka je z roku  1285.

Od středověku až do feudalismu  byla ves  Kozolupy rozdělena  na čtyři části. První část patřila klášteru sv.Tomáše v Praze, druhá část patřila ke hradu Karlštejnu, třetí část patřila k Tachlovicům a čtvrtá část patřila klášteru sv.Jana pod Skalou.

Za císaře Zikmunda byly Kozolupy a sousední ves Lužce zapsány Vaňkovi Zelenému z Rakových ve 300 kopách. Po čase však byly ony vsi vráceny v držbu církevní. A když Zikmund byl uznán za českého krále a hrdinní bojovníci na Karlštejně byli odměňováni, byly Kozolupy dne 17. října 1436 zapsány purkrabímu Mikšovi z Lidic. 

Roku 1581 postoupeny od kláštera ostrovského dva kmetcí grunty v Kozolupech kapitule na hradě pražském za pozemky pod Petřínem.

Když správcové zemští před bělohorskou bitvou zabavovali statky všech těch, kteří zůstali věrni císaři, prodali také díl Kozolup, majetek kláštera svatojánského, panu Václavu Homutovi z Harasova, aby tak nabyli peněz na placení vojska proti císaři.

V roce 1622 patřila část  Kozolup  k panství karlštejnskému a tato část  byla odevzdána Ferdinandem II. královnám českým. Po zrušení kláštera sv. Jana statky k němu patřící byly v dražbě rozprodány a tak díl Kozolup ke klášteru patřící koupil v roce 1791 hrabě Filip Sweerts -Spork, bývalý majitel svatojanské papírny.

Pod obcí teče potok zvaný Stříbrný.

Dosud zachovalé názvy pozemků:

Za humny, V kamení, Na ladech, V cestách, U mlýna, Na zbednici, U Jankásků, Na Borovanech, U hamra, V sený, Za boudou, Na Kamenném vrchu, V lískovci, Ve skalkách, U Ameriky, U obecních luk, U kapličky, Přední a Zadní hora, V čeřince, V hrobcích, Na vinici, Na březině

Škola:

Přiškolená obec Kozolupy.

Škola v Lužcích vznikla v roce 1869. O její vybudování se zasloužil tehdejší starosta obce Lužce a Kozolup pan Josef Volf, rolník v Lužcích. Zdejší hospodářská záložna nabídla svou obilní sýpku ke zřízení zatímní učebny za 224 zlatých. Z té příčiny podána žádost okresnímu hejtmanství do Hořovic o povolení školy a odškolení dětí, které tou dobou navštěvovaly školu ve Vysokém Újezdě.

Dne  27. dubna 1869 byli povoláni zástupci obcí Lužec a Kozolup k okresnímu hejtmanovi do Hořovic k vyjednávání. Týmž dnem byl sepsán protokol, za jakých podmínek chtějí tyto obce školu vystavěti.

Dne 24. července téhož roku dostali povolení od zemské školní rady ke zřízení školy a odškolení dětí ze školy ve Vysokém Újezdě. Třebaže pro krátkou dobu přestavba sýpky na školu se téhož roku  ještě nepodařila, staralo se pečlivě obecní zastupitelstvo o to, aby školní vyučování  bylo započato. Byla vyhlédnuta nejvhodnější místnost v hostinci u pana Volfa za učebnu a malá komůrka výměnkářská v čísle 4 u Brjchů v Kozolupech jako byt pro učitele. Lužecký truhlář Josef Kohlíček zhotovil na rychlo sedm lavic a vyučování bylo zahájeno. Stalo se tak dne 13. října 1869.

Na jaře roku 1870 byla vypsána veřejná soutěž na provedení veškerých prací při stavbě školy. Stavbu školy převzal podnikatel Josef Lichtenštejn, nájemce dvora lužeckého, za nejmenší podanou sumu 2 899 zlatých.

V měsíci dubnu počala stavba, kterou podle plánu mejstříkova provedl stavitel Šafařík z Hostivice. Dne 25. září 1870 byla stavba kn. arcib. vikářem a farářem hořelickým s četnou  asistencí slavnostně vysvěcena o tevřena.

Škola byla původně jednotřídní. Roku 1887 byla zemskou školní radou povolena druhá třída.  Škola měla kromě dvou tříd, kabinet a byt pro řídícího učitele. Školní zahrada u školy není, jenom malá květinářská zahrádka pro řídícího učitele. Školní cvičiště o rozloze 625 m2 je za obcí na panském pozemku.

Děti z Lužec a Kozolup chodily od roku 1805 do školy ve Vysokém Újezdu.

V roce 1910 bylo v Kozolupech: 48 domů, 66 bytů, 330 osob
dobytka: 51 koní, 146 krav, 6 krav k tahu, 28 jalovic, 12 býků,
77 prasat, 19 úlů, 22 plemenných sviní, 716 slepic, 7 kachen, 51 hus, 10 ovcí, 23 koz

V roce 1921: 51 domů, 301 obyvatel v 78 rodinách

Zdroj: Monografie Hořovicka a Berounska VI. díl, Vlastivědný průvodce Berounskem-autor Viktor Palivec, Farní věstník pro farnost Tachlovickou

Věra Vlasáková